Rekonstrukce bývalé synagogy pod hradem Rabí proměnila léta opuštěný objekt v rodinné rekreační zázemí. Stavba má bohatou historii: od panského domu 15. století přes židovskou modlitebnu až po obytný dům, jímž se stala koncem 19. století. V roce 1993 byla prohlášena za kulturní památku, poté však dlouho chátrala. Noví majitelé se rozhodli obnovit ji s důrazem na zachování její malebnosti v kontextu celého podhradí.
Architektka Vladimíra Martinovská stála před několika výzvami najednou: propojit původně oddělená podlaží v jeden funkční celek, nenápadně integrovat současné technologie a zároveň se pohybovat v omezeném rozpočtu. Projekt proto připravila tak, aby vyhověl požadavkům památkové péče a zároveň dosáhl na dotace z programu Nová zelená úsporám.
Hlavní zásahy probíhaly uvnitř, aby exteriér zůstal téměř nedotčen. V suterénu na úrovni dvora vznikla kuchyně s jídelnou a koupelnou. Přízemí, kde bývala hlavní modlitebna a ženská lóže, se proměnilo v obývací prostor a ložnici – s dochovaným půlkruhovým oknem jako tichou vzpomínkou na původní sakrální funkci. V podkroví přibyly další dvě ložnice, takže dům nabízí celkem osm míst k přespání.
Každé podlaží má svůj vlastní charakter. Suterén je ponechán v přiznaném surovém stavu: středověký sklep má provětrávanou podlahu odvádějící vlhkost a veškerý nábytek je navržen s ohledem na cirkulaci vzduchu. V přízemí jsou tradiční venkovské světnice s obnovenými špaletovými okny. Podkroví pak završuje barokní krov – pečlivě opravený, doplněný a dnes sloužící jako nosná i estetická kostra celého prostoru.
Výsledkem je dům, který nic nepředstírá. Stopy času jsou zde čitelné i hmatatelné – a přesto je vše připraveno pro pohodlné užívání. Rekonstrukce bývalé synagogy v Rabí ukazuje, že péče o historické dědictví a nároky současného života si nemusí odporovat. Právě naopak.