„K Ville Fitz mám zvláštní vztah už od dětství, kdy jsem na nádraží v Rokycanech čekal na vlak, “ říká architekt Lukáš Janout. „Když přišla příležitost podílet se na její rekonstrukci, bylo to pro mě víc než pracovní úkol – bylo to osobní. Naším cílem nebylo vilu pouze opravit, ale vrátit jí život a smysl. “ Tato novorenesanční perla, jejíž historie sahá až do roku 1869, dlouhá léta trpěla zanedbáváním a necitlivými úpravami, které překryly její původní krásu. Naším úkolem bylo nejen odstranit tyto vrstvy času, ale otevřít vilu lidem a dát jí nový příběh.

Vila prošla pečlivou obnovou, kdy jsme se zaměřili na historické detaily. Štuková výzdoba, okna a střešní krytina byly obnoveny s maximální pečlivostí, aby navázaly na původní materiálové řešení. Všechny necitlivé zásahy byly odstraněny a vila získala podobu, jakou měla v roce 1909, kdy prošla proměnou pod vedením architekta Bohuslava Ryšavého.

Aby vila ožila, bylo nutné ji propojit s městem a jeho obyvateli. Dlouhá léta byla obklopena zanedbaným parkem, který ji izoloval a působil nebezpečně. Proto jsme park proměnili v přívětivý veřejný prostor, který dnes láká k zastavení a odpočinku. Klíčovým prvkem propojení je skleněná přístavba, která spojuje historickou budovu s novým dvoupodlažním křídlem. Tato lehká, transparentní přístavba vytváří most mezi interiérem a venkovním prostorem, což umožňuje restauraci v tomto propojujícím objektu zůstat v kontaktu s okolím. Kolemjdoucí mohou nahlédnout dovnitř a hranice mezi vnitřním a vnějším, mezi minulostí a přítomností se přirozeně setřou.

Tento projekt pro nás nebyl jen prací – byl to závazek vůči místu a jeho příběhu. Villa Fitz už není tichým svědkem minulosti, ale místem, kde se odehrávají nové příběhy.