Po rekonstrukci budovy bývalé jízdárny vzniklo multifunkční kulturně-kreativní centrum se sálem, který je využíván k různým uměleckým produkcím, výstavám a společenským akcím.
Objekt postavený v roce 1850 sloužil pro výcvik koní dobřanského dragounského pluku. Následně byl využíván jako sušárna obilí. Jedná se o stavbu vykazující typické rysy jezdeckých staveb 2.pol. 19. stol., kterých se v ČR zachovalo velmi málo. Typické je rytmické členění fasády s výraznými okny, servisní místnosti ve vstupní části stavby přístupné z průjezdu k jezdecké ploše, nad nimiž byla situována galerie pro diváky a velkorozponový krov.
Architektonický návrh se snažil maximálně zachovat autentičnost objektu. Zájmem bylo ponechat prostor co nejvíce volný, tedy variabilní, s vybudováním pouze nejnutnějšího zázemí uvnitř objektu. Nové vestavby jsou tvořeny hmotově jednoduchými kvádry, aby nerušily vjem z otevřeného prostoru. Na galerii jsou vystavěny kvádry místností s wc pro návštěvníky, místnost režie a ochoz pro diváky. Na druhém konci otevřeného prostoru sálu je zbudována dvoupodlažní vestavba šaten účinkujících. Předčelní stěnou vestavby může být umístěno demontovatelné podium, stěna zároveň slouží pro velkoformátové projekce. Po bocích vestavby jsou navrženy chodby s rampami pro vstup na podium. Schodiště a šatny jsou prosvětleny kopilitovými stěnami, přivádějícími do místností denní světlo.
Rekonstrukce dala objektu nové využití, pro město smysluplné a progresivní, a to při respektování původní architektonické hodnoty.